Příběhy hrdinů
„Utrpení civilistů nelze tolerovat,“ říká generálmajor Bohuslav Dvořák
Do armády vstoupil proto, aby si splnil sen o létání. Po roce 1989 se však jako voják stal svědkem bolestných následků konfliktů a válek v Bosně a Hercegovině, v Albánii a v Afghánistánu.
Antonín bojoval u Tobruku, pak ale bručel šest let. „Po válce to bylo zlý…“
Po mnichovu se snažil dostat na Západ a do československé armády zformované v zahraničí se nakonec dostal. Po válce vstoupil do řádu. Za obojí dostal „zasloužený“ trest – léta vězení. I jeho osud připomíná 11. listopad, Den válečných veteránů.
Lidickým spoluvězeňkyním nic neprozradila. Jinak by samy šly na dráty…
Když si Libuše brala tašku s bramborami, věděla, že pod nimi jsou součásti vysílačky. Při výslechu gestapu hlavně cokoliv říct! Žádná strategie jí ale nevyšla: z Petschkova paláce byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Válku přežila jen zázrakem.
„Tak já vám tu svíčku zapálím,“ řekl estébák. Ona o milost ale nikdy nežádala
Růžena Vacková si z dvaadvaceti let trestu odseděla patnáct. Věznění ji naučilo, že „pokora je pravda“. Hrdá a „nepřevychovatelná“ intelektuálka a teprve druhá žena-profesorka v českých dějinách režim nakonec donutila, aby ji ze své vůle propustil.
„Pane, nauč mě, abych bojoval nedbaje zranění.“ Kaplan byl v boji u svých vojáků
Statečný Hugo Vaníček, generál in memoriam, po válce v roce 1949 protestoval proti dohodě mezi komunisty a církví, za to ho čekal internační klášter pro kněží. Poté mohl působit v Roudnici nad Labem, kvůli své oblíbenosti byl ale přeložen do zapadlé farnosti.
________________________________________________________________________________________
Rytíř nebes a veterán RAF. Emil Boček oslavil stovku
Masarykova první republika, mnichovská krize, komunistický převrat, Sametová revoluce… A především druhá světová válka na křídlech Spitfiru. To jsou některé z kapitol 20. století, které za svých fantastických sto let zažil generál Emil Boček.
Na frontě zněly české i německé koledy. Ten večer nepadl jediný výstřel
Štědrý večer za druhé světové války měl mnoho podob. V protektorátu lidé strádali nedostatkem potravin, v nuceném nasazení a na frontách navíc i steskem po domově. A strachem, že už nikdy neuvidí své blízké.
Jak Jirka vyhrál válku. V 17 utekl na frontu, rodiče pak viděl po šesti letech
„Viděl jsem na Václaváku lidi brečet, řekl jsem si, že musím něco udělat.“ 19. listopadu 1939 šel s kamarádem do kina na Kristiána, v neděli na svaté přijímání. A v pondělí vyrazil na frontu. Připomínáme příběh Jiřího Pavla, i jemu patří Den válečných veteránů.
Blaničtí rytíři z Volyně. Bojovali na východní frontě, volyňští Češi pak zmizeli
Devět dní po konci války pochodovali vojáci a vojačky 1. československého armádního sboru v SSSR Prahou za nadšeného jásotu. Na Staroměstském náměstí je z tribuny zdravil prezident Beneš, který se den předtím vrátil z exilu.
Válka je rozdělila, láska je po šedesáti letech opět sblížila
Náhodné setkání po letech je oblíbený trik romantických filmů. Jarmila Pelčáková a Gustav Svoboda ho zažili ve skutečnosti a stejně jako ve filmu skončilo happyendem.
V armádě našla hrdost, seběvědomí i lásku. Příběh veteránky Anny Fantlové
Dívka z Podkarpatské Rusi za druhé světové války prošla německým vězením, dvěma armádami a třikrát o vlásek unikla smrti. Krátce po válce se vdala za československého vojáka Arnošta Fantla.
Před lágrem ho nezachránil ani řád za chrabrost. Příběh veterána Karla Brhela
Karel Brhel si za 2. světové války mnohokrát sáhl na dno sil a opakovaně byl ve smrtelném nebezpečí. Mnohem více než za války ale trpěl jako vězeň komunistického režimu.
Bílé peklo. Nejtěžší chvíle války prožil Jozef Gula při přechodu Chabence
V listopadu si připomínáme kvítkem vlčího máku hrdinství těch, kteří bojovali za naši svobodu. Jedním z nich byl Jozef Gula jako člen elitní paradesantní brigády.
S československým lvíčkem na krku zaklekl minu a přežil. Příběh Viktora Wellemína
Viktor Wellemín bojoval u Tobrúku a v bitvě u Dunkerque přežil explozi nášlapné miny. Dožil se 97 let a jeho životní příběh by vydal na film. V roce 2015 jsme mu předali Cenu Paměti národa.
Ženy ve válce ranily nejen kulky, ale všudypřítomné utrpení v SSSR
Něco přes tři tisíce žen vstoupilo v letech 1943–1944 do Československé jednotky v SSSR. Podkarpatské Rusínky, Volyňské Češky, dělnice z továren, vězeňkyně gulagů.
